➥ Home ➥ Music ➥ Events ➥ Interviews (DE) ➥ Interviews (CZ) ➥ Photos
INTERVIEWS (CZ)
➥ Title & UNVRS (Pathfinder, CZ)
➥ Uumm (Grand Hand, Bassport, DE) 2018
➥ Akira (Let It Roll, Shadowbox.cz, CZ) 2019
➥ Agem (Blasted, CZ) 2019
“VLASTNÍMA POKUSAMA O TRACKY NERADI NĚKOHO OTRAVUJEME" - ROZHOVOR S TITLE & UNVRS (PATHFINDER, CZ)
[Listopad 2019, Berlín-Ústí-Praha] 15. listopadu oslavíme hned dvě pamětihodné události! Pět let existence naší akce a nový release na Pathfinder. Po letech čekání konečně vychází dva tracky "from the vaults" - zamyšlený halfstep stomper "As You Can Hear" od Title a analytická techy stavba "Vacuum", kterou dal dohromady UNVRS - a to pod svým techy dnb jménem NA / NotAfraid. U této příležitosti jsem těm dvoum položil pár otázek - k novému releasu, hudbě vůbec a samozřejmě jejich labelu Pathfinder.
UNVRS a Title s námi zahrají 15/11/2019 @ Lauschangriff - FB event
Foto: ➥ Jan Volejníček
Jestli to správně chápu, tak k hudební produkci jste se dostali přes drum’n’bass? Co bylo dřív? Chuť hrát nebo chuť dělat beaty? Nějaký zásadní impulsy, tracky, sety, producenti?
UNVRS: Je to tak. Naprosto mě pohltily Moving Shadow promo mixy. To vedlo k hraní, a chvíli na to k pokusům o vlastní produkci. Dom & Roland, Phace, Noisia, Vicious Circle, Sunchase, Misanthrop, Corrupt Souls etc. Pak už jsem jenom měknul :D
TITLE: K produkci jsem se dostal přes techno a trance. Na kazety jsem si po nocích nahrával live přenosy z festivalů Creamfields a Summer Of Love. S kamarády jsme později od roku 2005 jezdili na halovky a taneční festivaly. Fascinovala mě atmosféra, která na akci panovala. Hlasitá hudba, tanec a sdílení zážitku s lidmi okolo. V té době jsem měl předplacený časopis XMAG, kde jsem se poprvé dozvěděl o softwaru Live od Abletonu.
Tou dobou už mi bylo jasný, že chci stát za pultem a předávat vlastní energii a nápady. První písničky byly žánrově nezařaditelný melodický skladby bez použití ekvalizéru. Paradoxně to s taneční hudbou nemělo nic společnýho. Neměl jsem představu jak se taková hudba tvoří.
Drum and bass ke mě přišel krátce poté. Temnota a tělem prostupující sub bass si mě okamžitě získali. Phace, Teebee, Noisia, State of Mind jsou jména, která můžou za to, že jsme dnb propadl a brzy jsem narazil na dobrý lidi (Jirka, Strato, Waclosh), se kterými jsem mohl produkci probírat.
Na čem zrovna pracujete? Nějaký nový objevy, impulsy v poslední době, co se práce na hudbě týče?
Title: Změny přicházení neustále. Občas bych byl rád za chvilku stability. Pozitivní vliv mělo přestěhování z Prahy do Ústí. Trávím teď ve studiu více času než kdy předtím. Snažím se dohnat důležité věci, které jsem dříve z různých důvodů zanedbával. Hlavně technickou stránku. Za poslední bezmála rok jsem zaznamenal nějaký pokrok. Dávám teď dohromady několik tracků, který, jak doufám, brzy potvrdí, že to není jen falešný pocit:) Nejpodstatnější změna, která ale probíhá delší dobu je liberalizace tvorby. Snažím se experimentovat a nelpět na nesmyslných pravidlech, která jsem si za ty roky osvojil, dneska mě svazují a vedou ke generickým výsledkům.
UNVRS: Já právě několik týdnů finishoval svoje upcoming Detach EP, které půjde na Pathfinder. Jinak mam v současný době na produkci minimum času. O to víc jsem ale chtěl dodělat to EP, abych měl motivaci jít zase na neco dalsiho. Objevy pravda jsou, ať je to inspirace z poslechu muziky, nebo nějaky jiný impuls jako hraní si se synťakama / grooveboxama. A velkej impuls pro mě je i Bitwig a jeho modular.
Můžete trochu představit label Pathfinder? Jak došlo k jeho založení? Co vás k tomu vedlo?
UNVRS: Myslím, že o založení vlastního domova pro naše tracky jsme všichni uvažovali už nějakou dobu. Ale já pokládám za položení základního kamene collab víkend v Horní Polici :) Během ozdravné procházky mezi sessions ve studku. Tam jsme si řekli co, jak a proč, Vojta vystřelil název, ihned padl nápad oslovit Veslyho jako parťáka. Jeden z hlavních důvodů založení vlastní značky bylo získání větší tvurčí svobody, a to se nám myslim splnilo a je to skvělý.
Title:
Že do toho konečně šlápnem jsme se rozhodli během několikadenní production session v domečku mého dědy, přesně jak říká Jirka. Složili jsme zde i titulní track Things Get Shaped.
Cejtim, že s Jirkou máme hodně společného, mimo jiné i to, že vlastníma pokusama o tracky neradi někoho otravujeme. Přál bych si aby se proces "popularizace" naší hudby odehrál tak, že si pro naše skladby příjdou lidé sami. Ne že je budeme nabízet potenciálním vydavatelům.
Myslím, že jsme si tím vyřešili spoustu otázek a problémů. Rozhodně teď máme pro co tvořit. Je to místo, kam můžeme beze strachu posílat vše co právě děláme. Příležitostně ho budeme rádi sdílet s producenty podobnýho smýšlení.
První single na Pathfinder
Změnil se nějak váš přístup k produkci od chvíle kdy máte vlastní kanál na vydávání?
UNVRS: Cejtim větší zodpovědnost a snahu dělat to dobře a líp. Trax si necháváme masterovat profíkem Lukášem v Snapmastering (Snapmastering). A to už samo o sobě věci posílá na pomyslný další level. A je rozhodně příjemný vědět, že i větší experimenty můžem dát pod naši střechu, pokud na to mají.
TITLE: Když dneska dělám track, vím, že ho dělám pro Pathfinder. Je to zodpovědnost a rozhodně větší motivace a radost než dříve, kdy jediná jistá budoucnost mejch beatů byl šuplík.
V den párty v Lauschangriffu vychází na vašem labelu nový singl - dva starší tracky. Jaký je to pocit vydávat několik let starou muziku? Líbí se vám tracky ještě, nebo už jste duševně někde úplně jinde?
UNVRS: Já si takhle představuju odkrytí mumie ze zaprášenýho sarkofagu :D Ten track je pro mě historie, vzniknul někdy kolem 2015. Na druhou stranu je to sranda, a přiznám se, že když jsem slyšel zmastrovanou verzi, tak jsem čuměl.
TITLE: Je to 4 nebo 5 let. As You Can Hear byl úplně poslední track, jehož zvuky jsem kroutil v PC. Vše po něm už vznikalo na Virusu a dalším hardwaru. Zároveň to byl první track v období, kdy jsem si uvědomil, že dělám hudbu někoho jinýho, musím se konečně uvolnit a dělat co chci beze strachu z toho co na to řeknou lidi. Byl to přelomovej moment, kdy jsem se konečně zbavil utkvělý představy, že by měla moje muzika soutěžit s muzikou ostatních producentů. AYCH jsem po více než roce slyšel akorát teď, když poslal Lukáš master. Nemám k tomu extra vztah. Člověk u starších věcí slyší co udělal špatně. Časový odstup mi dovoluje se nad to povznést a díky tomu mi nevadí, že s tím jdeme ven. Track měl před pár lety vyjít na Eternia Music, ale to vyšumělo. Musim Intakxovi napsat, že to vydáváme u sebe:D
Label se profiluje jako žánrově otevřená platforma. Dnb zpravidla vychází na labelech, který de facto žádnou jinou muziku nevydávaj - když, jedná se vyloženě o výjimky. Příkop mezi dnb muzikou a non-dnb se, zdá se, pořád akorát prohlubuje? Jak to vidíte vy?
UNVRS: Obecně mám pocit, že striktní profilace ať už umělce nebo labelu je méně matoucí navenek a může v rámci kariéry fungovat víc? Dnb je možná víc takovej ostrov, no. Ale asi je to v pořádku? Já nevim :)
Title: Pro mě je mostem mezi dnb a ostatní “rovnou” elektronikou half-step, přes kterej přecházím z jedný na druhou stranu podle toho jaká je zrovna nálada. Ale taky tu propast vnímám.
Sledujete současný dění na dnb scéně, v muzice vůbec? Hledáte inspiraci, nebo se spíš držíte “v izolaci”?
Title: S nástupem do práce před pěti lety jsem postupně přestal sledovat co se děje. Když jsem se odpoledne vracel domů a měl jsem čas, radši jsem dělal svojí hudbu než abych poslouchal tracky někoho jinýho. To samozřejmě vedlo k omezování DJingu. Když člověk neudržuje kontakty, přirozeně nehraje. Produkce se stala absolutní prioritou. "Izolace" má podle mě na mojí tvorbu pozitivní vliv. Myslím, že hranice mezi inspirací a kopírováním je nebezpečně tenká. Když už něco poslouchám v drtivé většině případů je to domácí elektronická scéna. Tracky od lidí, který znám z internetu a hlavně písničky od Jirky:)
UNVRS: Pár let zpátky jsem visel každou chvíli na Chemical Records, RedEye atd. A snažil se mít skvělej přehled a kupoval placky. S tím jsem přestal a snažím se na shopy nekoukat, abych další desky nekupoval :D Už se mi nikam nevejdou, a ani už tolik nehraju. Jinak muziku poslouchám od elektroniky po funk, jazz, soundtracks, techno atd. A poslouchám prakticky většinu každýho dne v práci :)
Co chystáte zahrát v Berlíně? Můžem se těšit na nějaký dubplaty, starý pecky, nebo?
UNVRS: Protože jsem odkázaný na svoje vinyly, a nový věci už nekupuju, tak za mě to budou asi ty starý (snad :)) pecky.
Title:. Moc svoje tracky nehraju, Uvidím jestli do akce stihnu dodělat, co mám rozděláno. Pak už záleží na atmosféře v klubu:D
text: agem
➥ Pathfinder @Bandcamp
➥ Pathfinder @FB
➥ Facebook event
➥ Resident Advisor event
ROZHOVOR S DJ UUMM (BASSPORT, GRAND HAND)
[Řijen 2018, Berlin]Narodil se na severu Německa, vyrostl na jeho jihu - a od roku 1988 žije a paří v Berlíně. DJ Uumm je tak trochu ztělesnění konceptu akcí Blasted: Tracky v jeho setech se řítí nekompromisně vpřed, hraje zlomeně a tvrdě. V sobotu bude na Blasted hrát už popáté a patří tak vlastně “do rodiny”. Prohodil jsem s ním pár slov - o starých a nových časech...
Jak ses dostal k drum’n’bassu, jak to začalo?
Předtim jsem chodil hodně na techno, právě koncem 80. let, na začátku 90., tehdy to bylo všude samý techno. A pak někdy v půlce devadesátek jsem techno pomalu opoustil. Nevim, kdy se to stalo, šlo to tak nějak postupně. Chodil jsem čím dál tim víc na jungle/dnb, všechno ostatní šlo nějak do pozadí. 1996, 97, 98 jsem pak s pár lidma provozoval takovej klub, kde jsme sami už tehdy pořádali jungle parties.
Klub? O co šlo?
Na Humboldově univerzitě jsme v rámci studia kulturologie měli na starost takovej experimentální prostor, kde se potkával unverzitní a mimouniverzitní svět. Často to vypadlo jako normální klub, pořádali jsme tam parties. Ten prostor se jmenoval Kulturbaracke nebo taky K-Club a byl přímo na S-Bahnhof Hackescher Markt, tam, kde je dneska zastávka tramvaje. V tom domě byly původně DDR-kasárna, patřilo k tomu obrovský hřiště, cvičiště. Úlet. Pak se ten dům zboural a my jsme museli hledat náhradu. Nakonec jsme našli něco v Monbijoustraße, kde jsme potom mezi 2000 a 2002 provozovali něco podobnýho. Taky v centru. Přímo u Mobijoupark. Tam jsme taky dělali dost drum’n’bass parties.
A co se stalo pak?
Pak jsme si řekli, že už to stačilo. Je to prostě strašný práce. Předali jsme to dalším lidem, který pak v konceptu toho experimentálního prostoru pokračovali. Právě teď před třema tejdny jsem slyšel, že to furt ještě funguje, tenhle experimentální prostor, univerzitní vs. mimouniverzitní. V těch prostorech, který jsme tehdy sehnali v Monbijoustraße! Neuvěřitelný, že to furt ještě existuje. Úlet. Už to tam je skoro dvacet let.
Kde jinde v Berlíně se tehdy hrál drum’n’bass?
V těch fakt underground klubech. V devadesátkách to byly hlavně ilegální prostory. Pamatuju se ještě na klub Club for Chunk v Brunnenstraße. Ale dnb se hrálo i v legálních klubech, třeba legendární podnělky v der Rote Salon.
Der Rote Salon vedle divadla Volksbühne???
Ano, vždycky v pondělí. To bylo super. V pondělí, v den, kdy jinak vůbec nic nebylo, takže se tam vždycky všichni sešli. Tyhle pondělky fungovaly skvěle jako začátek hudebního tejdne. Tam jsem taky poznal první lidi z drum’n’bass scény.
Kdy a jak jsi pak začal s hraním?
Hraju teprve asi deset let. Jednou jsem si prostě koupil pár desek. Tehdy v Akut Clubu byla taková akce, jmenovalo se to DJ Everybody. Stála tam basa piva, každej, kdo chtěl hrát, se moh napsat na takovej papír a pak čtvrt hodinu hrát, před publikem. Tam jsem hrál asi vůbec poprvé.
To znamená, že jsi nakupoval desky s úmyslem začít hrát?
První desky jsem si koupil jenom kvůli tý muzice, abych si je moh pouštět.
Víš ještě, co to bylo?
Vim, který to byly desky, ale nevim, jak se jmenujou. Můžu ti je ukázat.
Toho už jsem si všim dřív - ty znáš tu muziku, ale nevíš, jak se co jmenuje. Podle čeho se orientuješ? Podle desginu?
Jo, no podle muziky, a samozřejmě vim, že tahle deska vypadá takhle. Občas zapomenu, co na ní je, tak si kousek poslechnu a hned se mi to vybaví.
To znamená že s white-labels seš ztracenej?
To já si pak pamatuju, že tady chybí roh, nebo někde malej křížek a tak. (směje se)
Jinak furt lítáš po akcích, jako návštěvník.
Jo, já bych řek tak třikrát tejdně v průměru. Už třicet let. Nebo čtyřicet (směje se).
Hlavně - nebo jenom? - drum’n’bass, nebo jak je to?
Teď v poslední době jo. Skoro jenom drum’n’bass.
A jakej máš ze scény v Berlíně pocit?
Teď zavírá Rosi’s (s koncem 2018, pozn. Blasted), Klangbiotop v about:blank už taky neni, nějak to nějak řídne, vzniká taková díra. Uvidíme, co bude dál, jak se ta díra zase zaplní.
Co se muziky týče, kupuješ pořád desky? Co? A co si chystáš na sobotu?
Zrovna kupuju dost jungle, líběj se mi rozlámaný věci. Liquid nemusim, mám rád, když to prostě jede, a trochu tvrdší věci. Vezmu ale i nejrůznější věci, abychom později mohli hrát b2b. Uvidíme.
text: agem
AKIRA: TO UŽ MUSÍ BEJT, ABY SE MI LÍBILA VOKÁLOVKA
Akira @ Instagram]
Jak se máš?
Dobrý, koukám na telku, hladim kočku a půjdu si udělat večeři, až skončíme rozhovor.
Vím, že máš novou kočku, jak to přišlo?
Já jsem chtěl tak dlouho další bengálku, habešku nebo nějakou šlechtěnou pěknou kočku, až jsem si vzal tady mojí Fanýsku třínohou z útulku. A teď ji máme doma a už si ani nedovedu představit, že bych ji tady neměl. Je skvělá.
S koncem 2018 jste ukončili Deadly Viperz, jaks to vzal?
Bylo mi to líto, ale na druhou stranu to úplně chápu. Anakin, narozdíl ode mě, už má dvě děti a má svoji práci, která ho dost zaměstnává. S tim, že jsme si slíbili, že jednou za čas se mnou někde zahraje. Teď jsme si dali Vary, v květnu si dáme Cross s dBridgem a já bych moc rád v létě s Anakinem vyrazil hrát ještě na nějakej festival. Protože obíhačky s Anakinem prostě byly dycky top. My jsme byli sehraný jak… Za mě to vždycky bude jeden z nejepších DJů, kterýho jsem poznal. Ať už tim, kolik tomu věnoval, jak supr míchal, všechno. Ale je to řehole no. A čtyřicítka na krku. Nejsme roboti.
Deadly Viperz @ Storm Club 20. 3. 2015
Kde se v poslední době pohybuješ hudebně?
Pořád mě nepustily junglovky. A furt mám nejradši nabassovaný rolovačky. A mám čim dál větší averzi k takovejm těm diskoškám, který jsem sice kdysi sem tam zahrál, ale teď jsem na to vyloženě alergickej. A ještě vic alergickej jsem, když tomu někdo řiká liquid… Ne, tyhle kolotoče nejsou liquid. Mám třeba strašnej problém s ženskejma vokálama poslední roky. To už musí bejt, aby se mi líbila vokálovka. Já slyšim nějakej track, kterej je úplně skvělej, a ozve se tam vokál, kterej je z devadesáti procent úplně kokotskej, a pro mě to úplně padá dolů do hlubin. Mám rád nabassovaný věci, s krásnym kristalickym čistym beatem. Furt mě bavěj věci, co vydává Benny L. Teďka na Criticalu vyjde úplně luxusní release od producenta kterej si říká Bou, takovej hybrid, že v tom slyšíš jump-up, a slyšíš v tom i deep, slyšíš v tom i roller, je to všechno pohormadě, jako že to není nic novýho, ale zároveň si řekneš, že jsi nic takovýho nikdy neslyšel. A Chimpo se mi líbí, líbí se mi od DJ Die to repress LP co vydal, Breakage se mi strašně líbí a těšim se na album Shy FX a Return To The Jungle LP od Chase n Status.
Koncem října 2018 jsi hrál na Blasted v Berlíně, můžeš v pár slovech shrnout jaký to bylo? Jakej byl crowd?
Já jsem se tam těšil, protože mě strašně baví Berlín. To město má atmosféru, už jenom jak jsme jeli tágem do klubu přes to město, tak jsem se tam cejtil strašně dobře. Magický pro mě bylo už to, že jsem hrál jenom z desek. A byli úplně skvělý lidi. Tam jsi cejtil, že nemusíš tlačit na pilu, rvát tam žádný současný věci, každejch třicet vteřin novou. Dals tam nějakou hypnotickou věc, anebo když jsem dával True Romance od D-Bridge, tam se na začátku ozve jenom ten zvuk, domícháváš do tracku, kterej zrovna hraje, a ozve se jenom to tu-du-dů a ty lidi normálně začli řvát, jak kdyby měli chcípnout v tu chvíli. Atmosféra skvělá. Bylo to fajn celý, já k tomu nemám co dodat.
V Klubovně budeš hrát opět jenom z desek. Máš nějaký kousky, na který se extra těšíš, že je vytáhneš?
Vždycky když hraju z vinylů tak vim, že chci hrozně dát Medicine remix od Matrixe, Watermelon od Ed Rush & Optical, úplně vždycky, vždycky když to jde, když to není nějaká vyloženě poslechová párty tak Sidewinder od Photeka (vyšlo pod aliasem Special Forces), a Carrier od Cause4Concern a od Fierce. A True Romance. A pak tam toho bude mnohem víc v tý tašce, ale tydlety chci dát vždycky. Když už ty desky vytáhnu, tak tyhle desky musej padnout prostě vždycky. To je základ.
Ale ty celkem hraješ klasiky a starší věci i na normálních akcích…
Jasně. Třeba teď jsem hrál v Crossu novej track od Jubeie, Cold Heart. Ten track teď vyšel, ale zní jako kdyby byl starej deset let. Ale pro mě to je zatim release roku. Mně se některý ty nový hodně přetechnovaný neura à la Mefjus, Phace líbí. Já ty tracky i zahraju, ale prostě není nic lepšího, než když tam můžeš vetřít nějakou starou nebo staře znějící věc. Můj asi osobně nejhranější track z tohodle ranku bude Alix Perez - Behind Time. Což je taky track, kterej je jenom o totálně čistý, skvělý rytmice a úplně brutální odlschool base. Já takovýhle tracky hraju strašně rád, protože je to jiný než ty neuro jízdy, co hraje každej druhej, ale funguje to, a furt v tom cejtim to, proč jsem to tenkrát v tom roce 96, 97 začal poslouchat. A je super, když zahraješ něco, co zní jako kdyby to vyšlo před dvaceti lety, a dneska na to šestnácti- sedmnáctiletý lidi skáčou s rukama nad hlavou. To je skvělý. Me like it!
Co ty a Klubovna? Už jsi v tam před pár lety hrál, jaký to bylo?
Hrál jsem tam jednou a bylo to úplně super hraní. Kapela Porto měla koncert na sále a po koncertě jsem hrál z baru. Tehdy mi to tam přišlo jako takovej DIY prostor, ale byli tam strašně fajn lidi a hrozně fajn vibe tý párty. Hrál jsem tam starý věci a liquid funk jako Lenzmana, Technimatic, Alix Perez, Spectrasoul a tak, a to tam hrozně sedělo. Na tom sále jsem byl jenom jako na koncertě. Takže jsem zvědavej, jakej bude vibe. Plus mám s Klubovnou spojenej festival Povaleč a o to je mi ten prostor sympatičtější, protože Povaleč je vždycky jeden z highlightu léta.
Díky za rozhovor. Co jdeš vařit?
Já jsem línej, mám tam avokádo, mám tam nějaký pečivo, rajčata, takže si asi udělám jenom rajčata a k tomu si vezmu, Bifík mi přivezl z Německa preclík, protože já úplně miluju německý preclíky, takže si dám zeleninovej salát s oliváčem, s mozarellou a ten preclík, haha)
text: agemAGEM O BLASTED PŘED AKCÍ V KLUBOVNĚ
Blasted?! Co je to za projekt, jak to vzniklo?
Blasted je pravidelná underground dnb párty ve sklepě absinth klubu Lauschangriff ve squaterský části Berlína. V roce 2014 jsem kousek od tamtud bydlel a během jednoho drum’n’bass večera v Lauschangriffu oslovil tamní DJs. Vzniklo z toho jedno pěkný přátelství a tahle akce, kterou jsem koncem roku 2014 v podniku začal pořádat.
Underground drum’n’bass? Co to je? Jaký zvuk hrajete?
Tvrdší, techy. Melancholičtjěší. Občas prosvitne i nějakej ten liquid. Prostoru tmavýho sklepa s nízkym betonovym stropem nicméně sluší temnější raw sound. Pořád hrajeme hodně z desek, a to hlavně z těch starejch - do toho místa to sedí. I proto máme tak trochu pověst oldskool akce, ať už to znamená cokoliv. Hrajeme samozřejmě ale i novou muziku, Samurai, DSCI4, Dispatch a tak. Zároveň k Blasted neodmyslitelně patří jungle, ameny, lámaný věci. Taky sem tam pořádáme speciální vydání, kde se hraje i jungle techno, hardcore, early 90’s, hudba z doby, kdy dnb, jak ho známe, ještě neexistovalo. A lidi to žerou.
A co publikum?
Neuvěřitelná směs. Lidi, kterejm bylo před tejdnem 18 se na parketu potkávaj s generací starší než jsou jejich rodiče. Sympatizantni squaterský scény tančej vedle dnb fans v čepicích s logem Shogun Audio, co večer před tim skákali na Hospitality v Gretchen. Svým způsobem drum’n’bass představuje v Berlíně alternativu vůči všudypřítomnýmu technu. Kromě skalních nadšenců tak naše akce přitahuje i ty, který si zrovna chtěj od rytmu 4x4 trochu odpočinout. Podobně jako v Klubovně je i v Lauschangriffu dost místa na sezení a klábosení, fotbálek. Takže nejde nikdy jenom o muziku. Blasted je i akce, kam lidi choděj, aby se navzájem potkali.
Co je Lauschangriff za prostor, Lauschangriff, můžeš ho nějak popsat?
Ten prostor má neuvěřitelnej šarm a náboj. Nahoře vypadá jako poměrně poklidnej bar, kde se místní punks a zástupci alternativní scény baví o politice a o umění. Stačí ale sejít po točitejch schodech do sklepa, kde je schovanej malej dancefloor, a celej prostor najednou dostane novej význam. Bar se nachází v “nechvalně proslulý” ulici Rigaer, kde před posledníma zbombenejma squatama z 90. let parkujou nejnovější mercedesy. A tu a tam z nich jeden skončí v plamenech. Luxusní novostavby jsou tu oblepený ručně malovanejma plakátama na akci na podporu jihoamerickejch soudruhů nebo lidí žijících na ulici. Lauschangriff od konce 90. let patří k levicový scéně, zároveň si ale (na rozdíl od mnoha ostatních podniků) zachovává mylšenkovou i sociální otevřenost. Vedle dnb se tu pořádají akce zaměřený na noise, acid, new wave, post-punk, ale jednou za čas třeba i 80’s večírek. Je to vzácný místo.
Kdo na Blasted akcích v Lauschangriffu hraje?
I DJs tvořej pestrou směs. Na jedný straně se jedná o DJs z berlínský dnb scény, z ostatních uskupení činných v klubech jako Void, (právě zavřenej) Rosi’s, Panke nebo z Klangbiotop párty v about:blank. Samotnou crew ale tvoří spíš kamarádi, který jsem překvapivě potkal mimo kontext dnb parties. Rád zvu taky DJs, který už (nebo ještě) moc nehrajou. První dva roky se na pořádání podílel taky Tom Vorel, toho času bytem v Berlíně. V neposlední řadě v Lauschangriffu za ty roky hrálo pěknejch pár DJs z Čech — včetně Akiry, kterýho jsme pozvali u příležitosti čtvrtejch narozenin a kterej tak v Klubovně bude hrát na Blasted podruhý.
Na co se můžeme těšit v Klubovně? A co bude dál?
Měsíc po Klubovně, 27. dubna, pořádáme další Blasted v Lauschangriffu, tentokrát se spřátelenou crew Very Unimportant People. Zvu všechny z CZ, kdo by si chtěli udělat výlet do Berlína. Na konci dubna by se už mohly pořádně zelenat zdejší aleje, jaro je v Berlíně naprostá paráda, a párty bude fire - doražte!
Jinak co se Klubovny týče, když se podívám na line-up, mohla by to bejt krásná, pestrá a přátelská akce. Mám velkou radost, že dorazí DJs a kamarádi z Berlína. Zároveň jsem tím vyřešil otázku, jak slavit narozeniny - v Praze, ale za účasti přátel z Berlína. Těšilo by mě scény obou měst těsněji propojit. Obě města (země) tu hudbu vnímají trochu jinak a co do DJs osobností mají hodně co nabídnout. Komunikace může obě města jenom obohatit. A z Prahy do Berlína a zpátky je to kousek.